Doarjja gielddas

Mánnábearrašat, olbmot geain leat čálganvigit ja earát geat leat ekonomalaš váttes dilis ja geain lea vuollegis ja/dahje eahpesihkar dienas, sáhttet árvvoštallojuvvot oažžut doarjaga.

Gielda sáhttá addit doarjaga:

• oastit ásodaga
• ruhtadit huksejuvvon ásodaga
• divodit aitto oston geavahuvvon stobu
• ođđasisásaideapmái heajosdilálaš boarrásiidda ja olbmuide geain leat hedjonan doaibmanávccat, ja geat dárbbašit heivehuvvon ásodaga
• ođđasisruhtadeapmi jus lea várra ahte ásodat bággovuvdojuvvo alla orrungoluid geažil.

Olbmot geain leat guhkilmas ekonomalaš váttisvuođat, vuoruhuvvojit. Doarjaga sturrodat addojuvvo doarjjadárbbu ollislaš árvvoštallama ja eará almmolaš doarjjaortnegiid doarjjavejolašvuođaid vuođul. Álggahanloatna álo árvvoštallojuvvo ovdal go gielda árvvoštallá mieđihit doarjaga. Gielda árvvoštallá doarjjadárbbu go ozat álggahanloana. Loga eanet álggahanloana birra.

Ohcamuš

Geavat digitála ohcamuša masa lea liŋka dán siiddus.

Dus ferte leat elektrovnnalaš ID go ozat. Ná hágat elektrovnnalaš ID.

Olbmot geain leat hedjonan doaibmanávccat, geat fertejit heivehit iežaset ásodaga vai sáhttet orrut doppe, sáhttet ohcat doarjaga.

Gielddat dat juolludit doarjaga. Doarjaga sturrodat lea dan duohken man olu gielddas lea olámuttus, ja ollislaš árvvoštallamis du ekonomiijas, konkrehta dárbbuin ja vejolašvuođain oažžut doarjaga eará almmolaš doarjjaortnegiin.

Nav veahkkeneavvoguovddážis lea maiddái doarjjaortnet man sáhttá geahččat oktilaččat álggahanloanain ja heivehandoarjagiin. Dat sáhttá addit doarjaga dan sadjái go installeret veahkkeneavvu. Dát sáhttá leat oassi oktasaš ruhtadanplánas. Doarjagat addet dávjá buoret ja bissovaš čovdosiid go veahkkeneavvuid luoikan. Loga eanet Nav ođastandoarjaga birra (nav.no)

Masa sáhtát oažžut doarjaga?

Sáhtát oažžut doarjaga sihke ovttaskas doaimmaide ja stuorát ođastemiide. Ovdamearka:

• šilljobargu go lea dárbu beasatlašvuhtii
• alahuksen/ođasteapmi vai oažžu buot dárbbašlaš lanjaid ovtta geardái
• viiddidit uksaráiggiid/lanjaid/feaskáriid ja lonuhit uvssaid, maiddái buollinuvssa
• váldit eret lasáid
• installeret dahje heivehit ásodahkii čálgoteknologiija
• eará bargu mii lea dárbbašlaš vai olbmot geain leat hedjonan doaibmanávccat, ain sáhttet orrut ruovttus

Ohcamuš

Geavat digitála ohcamuša masa lea liŋka dán siiddus.

Sáhtát válljet ozat go dušše doarjaga vai ozat go seammás álggahanloana. Dus ferte leat elektrovnnalaš ID go ozat.Ná hágat elektrovnnalaš ID.

Don sáhtát maiddái kombineret gieldda heivehandoarjaga ja Viessobáŋkku loana ođasmahttimii.

Lea go dus dahje earáin bearatgottis hedjonan doaibmanávccat ja lea dárbu muhttet ásodaga vai sáhttibehtet ain orrut doppe? Dalle sáhtát ohcat doarjaga profeššunealla guorahallamii ja prošekterenveahkkái man ovdamearkka dihtii arkiteakta čađaha. Doarjja sáhttá gokčat fágalaš veahki, guorahallama ja prošekterema goluid, namalassii honorára arkitektii dahje eará fágačeahppái.

Don sáhtát geavahit guorahallama kártet:

• vejolašvuođaid ja ráddjehusaid ásodagas
• šilju ja boađáhaga
• beasatlašvuođa siste
• areáladárbbu
• sisbarggu ja anolašvuohta (lea go vejolaš heivehit ásodaga vai lea go buoremus fárret heivvolat ásodahkii).

Prošekteren galgá

• árvalit doaibmabijuid mat buoridit beasatlašvuođa ásodagas
• gávdnat buriid čovdosiid govttolaš haddái

Gielda ferte árvvoštallat lea go dus ekonomiija ruhtadit doaibmabiju ieš, vai lea go dárbu lotnii ja/dahje doarjagii gielddas.

Lea gieldda duohken árvvoštallat gii galgá oažžut doarjaga, ja man olu, ollislaš ekonomalaš árvvoštallama vuođul.

Doarjja guorahallamii ja/dahje prošekteremii gehččojuvvo dávjá fárrolaga heivehandoarjagiin. Heivehandoarjja sáhttá addojuvvot čađahit doaibmabijuid mat fertejit dahkkot vai ásodat heivehuvvo du dárbbuide.

Ohcamušskovvi

Guorahallan- ja prošekterendoarjaga ohcamuš (PDF)

Dát doarjja gávdno dihto gielddain Finnmárkkus. Gielddat sáhttet addit doarjaga ássiide geat háliidit oastit, hukset, divodit dahje heivehit jagimiehtásaš ásodaga.

Doarjja gávdno dáin gielddain:

• Ákŋoluokta
• Bearalváhki
• Báhcavuotna
• Davvenjárga
• Davvesiida
• Deatnu
• Gáŋgaviika
• Hámmarfeasta
• Muosát
• Porsáŋgu
• Unjárga

Don it dárbbaš leat álggahanloana ulbmiljoavkkus oažžun dihtii dán doarjaga. Muhto don fertet geavahit álggahanloatnačovdosa go áiggut ohcat. Čuovo dáid čuoggáid:

1. Logge sisa álggahanloana ohcamušsiidduide
2. Vállje "ordinært startlån"
3. Duođaš iežat oktavuođadieđuid
4. Vállje gieldda gos áiggut ohcat
5. Jus gielddas man don leat válljen, lea doarjja, de russe ohcat doarjaga seammás.

Vaikko fertet ohcat álggahanloana, de sáhtát oažžut doarjaga sierra. Gielda dat árvvoštallá dán go meannuda du ohcamuša.